neděle 30. března 2014

Rozhovor: Albert Salický

Albert Salický, český fotograf žijící v Rakousku, od 1. dubna vystavuje u nás v galerii Polagraph svoje polaroidové akty. Právě při té příležitosti jsme s ním udělali krátký rozhovor o tom, jak a proč s Polaroidem pracuje.

Vaše snímky zobrazují hlavně detaily lidského těla. Proč je fotíte zrovna Polaroidem?
V dávných dobách, kdy mě bavil Zenit a Fomachrom, jsem Polaroidem pohrdal, připadal mi stejně ujetý jako americké okřídlené limuzíny. Ostatně byl i stejně nedostupný. Když pak ale zvítězil digitál a Polaroid šel do kytek, nevěřil jsem vlastním očím, jak lidi stále fascinuje. Ty malé čtvercové obrázky s bílým rámečkem mají úžasnou image.

Pak jsem v německé televizi náhodou viděl nějakou talkshow, kde byli hoši z Impossible a prý že mají obchod ve Vídni. Tam jsem byl náhodou o týden později, takže jsem neodolal a koupil tam za 12 euro nejlevnější plastovou kameru a balíček filmů.

Dařilo se vám fotit s Polaroidem hned napoprvé, navíc jen s obyčejným plasťákem? Jaké byly první zážitky?
Vůbec ne, bylo to hrozné. Poskládal jsem na balkóně různobarevné věci na hromadu a v plném slunci vyfotil. Dopadlo to příšerně a ten děsivý výsledek jsem připisoval kameře, takže jsem hned začal shánět SX70.

Pak jsem přehazoval kazety mezi oběma foťáky a bylo mi líto, že u toho vždy přijdu o jeden snímek, který z foťáku hned vyjede... tak mne napadlo výměnu udělat potmě a vyjetý snímek do kazety nacpat zpět. Jenže mi nedošlo, že má v tom papírovém rámečku vyvolávací pastu a po vyjetí se rozběhne celý proces. Při druhém vyjetí se tak pasta posunula příliš daleko, papír praskl a chemie mi zaprasila celý foťák. No, strávil jsem nad tím celý den s párátky, kousky vaty a vodou po holení. A hodinářskou lupou v oku.


Takže za vašimi snímky stojí hromada experimentování. Kdy tedy přišel zlom a začalo vás to focení bavit?
Ono totiž bylo hrozně obtížné zjistit, jak vlastně SX-70 pracuje. Začal jsem fotit zároveň stejnou scénu digitální zrcadlovkou a hledal, co Polaroid snese, kolik toho ovlivní korekční kolečko, jak materiál stráví barvy a podobně. Bylo to sakra drahé experimentování, ale nakonec jsem se naučil ten systém přechytračit. Je to k popukání, když musíte naprosto blbuvzdornou automatiku šidit filtry, fóliemi nebo dokonce barevnými světly. Ale možná právě to mě bavilo, ta výzva, že z toho přece jen něco musím dostat.

Vznikly nakonec desítky fotek. Měl jste představu, co s nimi uděláte?
Bylo mi jasné, že samotná fotka nemá význam, a tak jsem začal snímky různě kombinovat. Chtěl jsem tomu dodat něco navíc. Vymyslel jsem si teda tyhle kombinace, které mě pak vrhly do děsivého tlaku a nákladů. Nicméně v Impossible se to líbilo a tak jsem u nich v lednu mohl uspořádat výstavu. Mezitím jsem dodělal další fotky, takže toho teď bude o něco víc.

Mimochodem, na rozdíl od klasické fotografie je zde každý panel nereprodukovatelným originálem, protože i kdybych chtěl cvaknout všechno dvakrát, stejně se ty snímky budou lišit. I v tom je kouzlo Polaroidu.

Jak jste si vybral zrovna téma netradičně pojatého aktu?
Fotím ženy už asi patnáct let, přičemž mě vždy zajímaly víc než fotografie samotná... Moje snímky mají hodně dokumentární charakter. Nechci být příliš konkrétní, ale například v souboru "Kdo je kdo" je rozptyl stáří téměř 50 let. Tvrdím, že věk nemá s krásou co dělat.

Hledáte tedy tu krásu právě v detailu?
Abych vystavoval klasické akty, musel bych fotit placené modelky, a to mě nebaví, na mých snímcích není jediná profesionálka. Ale polaroidy už svojí podstatou opravňují focení detailů, což například u historických aut bytostně nesnáším, ale u žen je to docela zábavné. Takže jsem rozžhavil telefon, utratil spoustu peněz za nájem studia, najezdil a hlavně naběhal kilometry v přírodě a dal dohromady tuhle kolekci. Kdo je kdo? Věřte, že většina z nich nakonec ani nepozná samu sebe.


Ve Vídni jste vystavoval i zvětšeniny.
Navrhli mi to pořadatelé. Říkal jsem si, že jsou Polaroidy už tak dost neostré, tak k čemu je ještě zvětšovat... ale byl jsem pak sám překvapen, jak je to zajímavé. Takové fotky mají naprosto zvláštní charakter a chtěl bych jich v budoucnu udělat víc.

Budete se držet Polaroidových aktů i nadále, nebo se chystáte experimentovat s dalšími žánry nebo technikami?
Já především fotím a píšu do Motor Journalu o historických autech a motorkách. Jenže tam mají moje fotky charakter dokumentace k článkům a zatím nepřišel záblesk osvícení, jak i z tohoto tématu udělat zajímavé Polaroidy.

Ale jinak mám různé praštěné nápady, například bych rád Polaroidem nafotil komiks, v němž budou lidé na fotkách mluvit v bublinách, které budou sami držet před pusou. Chtěl bych taky udělat velkou sérii létajících talířů nad známými lokalitami, ovšem k tomu musím vyrobit ty ufouny a pak doufat, že rybářský vlasec, na kterém mi je bude někdo houpat, na Polaroidu nebude vidět...

A zase, dříve fotograf použil Polaroid než cvakl středoformátem, zatímco tady budu digitálem zkoumat, jak musí jít světlo, aby vlasec nebyl vidět, než cvaknu Polaroid. Spirálový vývoj, Marx by měl radost.     

Výstava Albert Salického v Polagraphu začíná 1. dubna 2014.
Vernisáž od 18.00, Husinecká 14, Praha 3.
Více info: FB nebo Polagraph.cz

neděle 16. března 2014

Expolaroid 2014 od 1. dubna v Praze. Těšte se na skvělé výstavy a besedy!


Většina z vás, Polaroidových nadšenců, už o Expolaroidu jistě slyšela. Dlouho nás mrzelo, že jsou všechny ty výstavy tak strašně daleko, až jsme si řekli - proč vlastně nezapojit i Prahu? A tak je to tady.

Expolaroid, původně francouzský projekt, je oslavou znovuzrození Polaroidu a instantní fotografie. V rámci této akce s přízviskem „měsíc Polaroidu“ se po celém světe během dubna pořádají výstavy, besedy a workshopy na téma instantní fotografie a Polaroid.

Praha je letos poprvé členem této vybrané společnosti a bok po boku s Paříží a dalšími městy i ona ožije Polaroidovými snímky. K Expolaroidu se totiž připojil Polagraph, naše malá žižkovská galerie věnovaná právě tomuto médiu. Ta v rámci pražské části pořádá hned několik výstav a besed na různých místech.

Výstavy budou zahájeny 1. dubna v Polagraphu. Více info na www.polagraph.cz a samozřejmě na Facebooku.


Těšit se můžete hned na čtyři souběžně probíhající výstavy:


Albert Salický (Polagraph)
Pod pseudonymem Albert Salický se skrývá český fotograf žijící v Salzburgu a pracující se starým dobrým Polaroidem SX-70. Albert má úzce vymezené téma - akty, nahota a detail. Jak sám říká, "polaroidy už svojí podstatou opravňují focení detailů, což například u historických aut bytostně nesnáším, ale u žen je to docela zábavné". Většina jeho děl zobrazuje obyčejné ženy všeho věku, odhalené před objektivem starého Polaroidu. 

Galerie Polagraph
Husinecká 14, Praha 3
www.polagraph.cz
michal@polagraph.cz
777 717 569

Otevírací doba: 
po-pá, 12.30-18.30





Martin Pavel – Daily Portrait (Hotel Fusion)
Daily Portrait je soubor 365ti portrétů, které mladý umělec Martin Pavel nafotil během celého roku. Fotil je v různých koutech Prahy na starý Polaroid z šedesátých let a měl s projektem ohromující úspěch, který před měsícem vyvrcholil vydáním stejnojmenné publikace. Všech 365 snímků bude vystaveno v lobby hotelu Fusion.

Hotel Fusion 
Panská 9, Praha 1
www.fusionhotels.com/cs
info@fusionhotels.com
226 222 800

Otevírací doba:
po-ne, nonstop





Laurent A. Fouchet (Pracovna)
Francouzský fotograf, který už je českému publiku dobře známý. Vystavoval v galerii Polagraph a jeho snímky byly otištěny v časopise FOTO. Tentokrát však do Prahy přiveze velkoformátové zvětšeniny svých Polaroidů, které nafotil během letního festivalu Burning Man v nevadské poušti. Zachycují neuvěřitelnou atmosféru tohoto podivného světa, jež není jen zábavou pro desetitisíce účastníků, ale také jakýmsi sociologickým experimentem a modelem ideální společnosti. 

Pracovna 
Vlkova 36, Praha 3
www.pracovna.cz
andrea.kosarova@pracovna.cz
731 180 134

Otevírací doba:
po-pá, 8.00-22.00





PolaroidLove (MusicTown)

V Kubově obchodě s hudbou vystavíme naše snímky z Kuby! Během čtrnácti dnů jsme tam profotili několik dnes už skoro nevídaných filmů Polaroid 669 a Polaroid ID-UV, na nichž jsme se snažili zachytit atmosféru tohoto dechberoucího místa. 

MusicTown
Ondříčkova 22, Praha 3
www.musictown.cz
obchod@musictown.cz
226 222 800

Otevírací doba:
po-pá, 10.00-19.00
so, 10.00-15.00






FACEBOOK UDÁLOST EXPOLAROID - PRAHA NAJDETE TADY.

VÍCE INFORMACÍ O JEDNOTLIVÝCH VÝSTAVÁCH A AUTORECH NAJDETE PRÁVĚ VE FB UDÁLOSTI, ANEBO V TISKOVÉ ZPRÁVĚ NA WWW.POLAROIDLOVE.CZ

VERNISÁŽ PROBĚHNE 1. DUBNA V 18.00 V GALERII  POLAGRAPH 
(HUSINECKÁ 14, PRAHA 3).

NEZAPOMEŇTE SI V POLAGRAPHU VYZVEDNOUT MAPKU MÍST, KTERÁ JSOU DO EXPOLAROIDU ZAPOJENA! :-)

čtvrtek 6. března 2014

Vyzkoušejte: limitovaná edice filmu Impossible - CYANOGRAPH!


Impossible filmy se pořád a pořád vyvíjí a za poslední roky urazily neuvěřitelný kus cesty - směrem k lepším barvám, větší stálosti, rychlosti i jednodušímu zacházení. Mnoho ze zapřísáhlých polaroidových geeků, jemž původně Impossible filmy tolik učarovaly, je z toho ale v rozpacích - pryč jsou doby experimentálních filmů Push nebo ColorShade, které pro ně byly takovou výzvou: dosáhnout pěkných barev s Polaroidem už nakonec zvládne i předškolní dítě. 

Jenže - Impossible sám je plný těchto geeků a "hardcore" polaroidistů. A proto se rozhodl ukázat, že se ani oni, ale ani běžní uživatelé nemusí o svoje oblíbené filmy bát, a tak vypustili do světa limitovanou edici filmů CYANOGRAPH.

Ta se jakoby vrací do dob prvních Impossible filmů. Má podstatně lepší kontrast a sytější barvy, ale chybí ji jedna barevná složka - a můžete hádat která :-)

Podíváte-li se na předchozí odstavce trošku skepticky, jistě vás napadne, jak tyto filmy možná vznikly: jedná várka klasických barevných šestistovek se zkrátka nepovedla, protože trpaslíci plníci filmy barvami zaspali - a Impossible se teď nepovedené filmy snaží prodat.

Ale tak to není. Cyanograph filmům sice zcela chybí červená, ale právě díky tomu se stávají úžasným nástrojem k vašemu experimentování. Není snadné s nimi pracovat a není snadné dosáhnout výsledků, jakých chcete - ale když se vám to povede, dostanete fotky skutečně dechberoucí.

Věřte nám, že Cyanograph stojí za vyzkoušení - nejenom proto, že je levnější než klasický Impossible film, ale především protože vás donutí se nad polaroidovou fotkou ještě více zamyslet, ještě více pochopit jak s ní pracovat a jak dosáhnout nejlepších výsledků. Cyanograph vás zkrátka naučí.

Mimochodem, dá se bezproblémů použít v Polaroidech 600 i SX-70. 

Abyste viděli, co se s ním dá dělat, poprosili jsme o jeho otestování Mikyho, jehož fotky můžete v tomto článku vidět. Díky!


Zakoupit ho můžete exkluzivně v Polagraphu
anebo na e-shopu PolaroidLove za 420,- Kč.